URBAN SHAMAN

 

Natalie Perkof

Curated by Martina Mrázová / Sound by Dan Hasalík

(A)void Gallery, Prague

1/7/2021 – 22/7/2021

Umělkyně česko-ghanského původu Natalie Perkof vytvořila v jedné z „kobek“ pražského nábřeží sevřenou vizualizaci spirituality v současném světě. Různé formy hledání duchovních aspektů v přetechnizované západní společnosti nabývají v souvislosti s environmentální a společenskou krizí na síle, a Natalie Perkof se tak svou instalací řadí k rozsáhlé linii umělecké reflexe tohoto společenského fenoménu, jemuž byl nedávno věnován také samostatný pavilon na benátském bienále (Pavilon šamanů, r. 2017).

Instalace Natalie Perkof vychází z inspirace šamanismem, resp. neošamanismem a jinými alternativními duchovními směry, které jsou založené na holistické představě světa, v němž je vše živé i neživé součástí jednoho navzájem propojeného univerza a zprostředkujícím elementem mezi různými úrovněmi světa, typicky třemi, je postava šamana. Perkof vytváří specifický, meditativně laděný prostor, v němž se jako siločáry nehmotných sil a energií rozvíjí barevné a světelné vztahy mezi jednotlivými obrazy a objekty, které reprezentují autorčino umělecké pojetí jednotlivých úrovní světa. Čtveřice monochromních, malířsky pojednaných objektů v jemných pastelových tónech díky použité perleti působí, jako by intenzivně zářily – stávají se nositeli světla, jež bývá v různých náboženských a duchovních směrech tradičně ztotožňováno s nemateriálním působením vyšších sil. Zářivé světlo dynamicky pulzuje i díky zvlněnému tvaru obrazů-objektů, jejichž povrch je někdy traktován také pravidelnou strukturou barevných bodů, které v rozpohybované, jakoby tekuté ploše pomáhají ukotvit pohled. Protějškem perleťových obrazů-objektů je volně zformovaná drapérie z karbonových vláken, jíž místy prosvítají zářivé barevné body nebo i skutečné paprsky LED zářivky, která látku zezadu prosvěcuje. Temná hladká tkanina kovového lesku, používaná převážně v leteckém a automobilovém průmyslu, evokuje v kontextu instalace archaickou kosmologickou představu vesmírné hmoty, do níž skrze hvězdy proniká světlo. V rozměrném monochromním obrazu se pak tatáž tkanina formuje do lidské siluety. Pojednání šamana jako obyčejného muže v kožené bundě, maskáčových kalhotách a těžkých botách nás přitom vrací do úrovně hmotného, smyslového světa, v němž žijeme. Natalie Perkof zde šamana pojímá jako člověka, který je schopen zprostředkovávat kontakt mezi různými úrovněmi světa nikoli skrze stavy extáze a archaické magické rituály, jako tomu bylo v tradičním šamanismu přírodních národů, ale skrze meditace a souznění s přírodou i světem současnosti se všemi technickými vymoženostmi a běžnými každodenními starostmi. V tomto smyslu můžeme výstavu interpretovat i jako metaforu uměleckého procesu, při němž umělec díky své zvýšené citlivosti a schopnosti imaginace, jež bychom mohli přirovnat k rozšířeným stavům vědomí šamana, otevírá různé vrstvy vizuality i spirituality současného světa.

Součástí komplexní instalace Natale Perkof je zvuková stopa Dana Hasalíka, která vznikla transformací zvuků a šumů zachycených přímo v prostředí Náplavky.

 

Martina Mrázová